Šroubárna Kyjov slaví šedesát let

 

V letošním roce slaví 60. výročí svého založení dceřiná společnost Šroubárna Kyjov. V pátek 10. září si historii firmy připomněli na slavnostním setkání současní i bývalí zaměstnanci firmy. My jsme u příležitosti šedesátin Šroubárny Kyjov vybrali z almanachu, vydaného jejím vedením k této příležitosti, stručný přehled nejzajímavějších informací z minulosti firmy. Zároveň jsme požádali výkonného ředitele Františka Červenku o doplnění informací, týkajících se současnosti a perspektiv Šroubárny Kyjov.

Šroubárna v Kyjově vznikla v roce 1950 na základě požadavku vybudovat v převážně zemědělské oblasti Slovácka průmyslový podnik. Se změnou politického systému v Československu po roce 1989 se Šroubárna Kyjov (ŠK), v rámci privatizace, stala soukromou firmou 38 vlastníků, tehdejších zaměstnanců podniku. V roce 1997 se jediným majitelem stal Štěpán Holešínský. S jeho příchodem byl zahájen proces transformace a restrukturalizace společnosti.

V rámci naplnění strategie vytváření výrobkových řetězců se v roce 2008 stávají novým vlastníkem společnosti Třinecké železárny. Do vedení Šroubárny Kyjov přišli z Třineckých železáren Ing. Janusz Pindur a z Ferromoravie Ing. František Červenka.

Soustředění výroby spojovacích součástí do Kyjova

Od postavení první haly v Kyjově byla do ní postupně přemísťována výroba z jiných šroubáren. Koncem padesátých a začátkem šedesátých let došlo k reorganizaci výrobních programů šroubáren a do Šroubárny Kyjov byla soustředěna výroba větších spojovacích dílů, které vyžadovaly výrobní technologii kování za tepla.

Soustředěním výroby byl dán základ nosného výrobního programu spojovacího materiálu. Touto specializací došlo k dalšímu zúžení potřeb a požadavků firmy na strojní vybavení a bylo nezbytné využívat i dalších evropských dodavatelů. To ovšem bylo z hlediska tehdejších možností nákupu pouze za devizové prostředky velmi obtížné. I přesto, komplexní součinností oddělení investic a technického rozvoje, vznikaly postupně mechanizační, automatizační a výrobní celky, které výrazně posunovaly výkonnost celé firmy nad hranici průměru, obvyklou u konkurenčních firem.

Technologická výrobní zařízení si ve šroubárně vyvíjejí sami

Od samého vzniku šroubárny byly hlavní výrobní komoditou šrouby a matice pro železniční svršek. Proto této výrobní technologii byla věnována náležitá pozornost. Již počátkem šedesátých let byl dovezen první lis typu BSR z Německa, který německá šroubárna již vyřadila. Lis byl z původně plynového ohřevu částečně rekonstruován a vybaven elektrickým středofrekvenčním ohřevem Birwelco. Zmíněné šrouby byly do té doby v ŠK vyráběny na třecích vřetenových lisech a polotovary ohřívány na plynových klenbových pecích. Práce to byla nesmírně hygienicky a fyzicky náročná s velmi nízkým výkonem (cca 1 500 ks/směnu) a kvalitou výkovku. Nová technologie byla sice podstatně výkonnější s vyšší kvalitou výkovků, ale také náročnější na zručnost a kvalitu obsluhy. To se projevilo značnými prostoji v počátcích výroby po uvedení do provozu. S odstupem času se může dnes již zdát úsměvné, že na doporučení méně zručné obsluhy stroje byl tehdejší vedoucí technického rozvoje stranickou organizací obviňován ze sabotáže.

Dnes tyto linky tvoří páteř výroby a patří mezi hlavní strategická výrobní zařízení. Postupně byly dokoupeny další tři linky typu BSR, které byly kompletně rekonstruovány na výrobu ze svitků (původně se vyrábělo z tyčí). Při směnovém výkonu 25 tisíc kusů je tak dosaženo nejen vysoké produktivity, ale také vysoké ekonomické efektivity a kvality výrobků. Tyto výrobní agregáty, které jsou výsledkem řešení technického rozvoje firmy, nemají z hlediska efektivity a kvality výroby minimálně v Evropě konkurenci v této oblasti výroby.

Zajímavé je zmínit se i o tom, že do roku 1977, za dobu existence firmy Kieserling Albrecht, která tyto lisy vyráběla, bylo těchto lisů vyrobeno pouze 21. Po zániku této firmy již v Evropě neexistuje výrobce, který by byl schopen toto zařízení vyrobit. Proto si ŠK stejný lis vyrobila ve vlastní režii a ten v roce 2009 nahradil starý lis. V současné době staví údržba ŠK další lis typu BSR.

Válcování závitů za tepla

Navazující výrobní operací ke kování je tváření závitu na pražcových šroubech technologií válcování za tepla. Pro tuto operaci byly původně použity stroje s ohřevem v plynových lucernových pecích a s ručním zakládáním. Narůstající tlak zákazníků na zvyšování kvality, stejně tak potřeba snižování nákladů na výrobu si však žádaly další vývoj. Nejdůležitějším krokem v oblasti kvality bylo nahrazení plynového ohřevu za elektrický, indukční. Válcovačky je plně automatická a její konstrukce umožňuje obsluhu dvou linek jedním pracovníkem.

Modernizace výroby matic a výkovků

Původní zastaralou technologii výroby matic do rozměru M20 a větších již nahradila nejmodernější technologií kování za tepla. Sedm výrobních linek s postupovými tříoperačními horizontálními lisy Hatebur dnes vyrábějí matice, velké množství výkovků maticového charakteru a také výkovky ložiskových kroužků.

V polovině šedesátých let byla ve Šroubárně Kyjov pracovníky technického rozvoje vyvinuta a patentovaná konstrukce závitníku a technologie na výrobu vnitřního závitu v maticích tvářením za studena. Tato technologie je podstatně výkonnější a produktivnější než řezání závitu.

V roce 2008 proběhla modernizace a rozšíření výrobu výkovků ložiskových kroužků. K tomuto účelu pořídila firma nové strojní zařízení od japonské společnosti Sakamura. Jedná se o moderní a výkonný automatický kovací lis Na tomto lisu je možno s vysokou produktivitou vyrábět osově symetrické díly, jako např. pouzdra, matice a podobné ocelové výkovky.

Jak zdůrazňuje výkonný ředitel Šroubárny Kyjov František Červenka: „Každý projekt střediska technického rozvoje ŠK byl prioritně zaměřen na technické zdokonalení, s cílem získat konkurenční výhodu v oboru nejen v evropském ale i celosvětovém měřítku. Tato cesta technického pokroku byla většinou průkopnická, neprošlapaná, záležela na umu, píli a pracovním nadšení týmu a přirozeně se také neobešla bez občasných krůčků vedle. Co je však zásadní. Poslání tohoto střediska, tj. umístit Šroubárnu Kyjov minimálně krok před konkurenci, je stále plněn. Díky tomu zde stále může pracovat 300 zaměstnanců, firma má dobré postavení na evropském i světovém trhu a dobré vyhlídky do budoucna.“

Vývoj výroby a prodeje

Největší rozvoj výroby a prodeje zaznamenala Šroubárna Kyjov během prvních deseti let činnosti, kdy byla překročena hranice 35 tisíc tun. Maxima výroby i prodeje bylo dosaženo na konci osmdesátých let, kdy byla překročena hranice 45 tisíc tun za rok.

Rozpadem východoevropského hospodářského trhu po roce 1989 a zahájením privatizačního procesu průmyslových podniků došlo k prudkému poklesu poptávky po výrobcích ŠK. Tento pokles výrazně zasáhl prakticky všechna odvětví tehdejšího československého průmyslu.

A protože šroubárna dodávala z 95 % právě pro tuzemsko, projevil se zde tento pokles v plném měřítku. Nejnižší prodej byl zaznamenán v roce 2000 a to o 67% oproti roku 1990. Jedinou možností, jak znovu oživit výrobu, byla rychlá orientace na export výrobků. Díky úsilí všech pracovníků v oblasti obchodu, technické přípravy a samotné výroby se dařilo postupně rozvíjet dodávky pro potřeby zahraničních železnic.

Ukázalo se, že dlouholeté zkušenosti dávají možnost nabídnout zahraničním partnerům výrobky nejen v příznivé ceně, ale zejména také v požadované kvalitě.

Doba si žádala i nové typy výrobků

V průběhu tohoto procesu došlo k zavedení do výroby desítek nových typů ať už vrtulí, pražcových šroubů, nebo výhybkových šroubů. Velká rozmanitost je dána tím, že každá železnice v dané zemi má specifické požadavky. Prioritou se tak postupně stává orientace nikoliv pouze na tuny, nýbrž na zvládnutí výroby velké palety výrobků, mnohdy v malých sériích, tomu odpovídající přípravy nástrojů, atd.

Rozhodujícími oblastmi exportu jsou dodávky pro stavby, případně rekonstrukce a opravy železnic, tras metra a tramvajových tratí především v Německu, Francii, Španělsku, Švýcarsku a Rakousku. Ve všech těchto zemích byly výrobky úspěšně homologovány a jsou používány i pro náročné podmínky u rychlostních koridorových tratí, na kterých jezdí soupravy rychlostí až 300 km/h. Postupem času se rozšířil prodej prakticky do všech evropských zemí. Výrobky ŠK se však uplatňují úspěšně i mimo Evropu.

Prostřednictvím našich partnerů v Německu a ve Francii, kteří dodávají celý upevňovací systém kolejnic na stavby na celém světě, jsme exportovali především vrtule s výjimkou Austrálie do všech světadílů. Z hlavních destinací můžeme jmenovat např. USA, Chile, Mauretánie, Turecko, Saudská Arábie, Izrael, Kazachstán, Pákistán, Malajsie, Vietnam atd.

Výrobní program společnosti

Současný výrobní program společnosti zahrnuje výrobky pro železnice, doly, stavebnictví, strojírenství a automobilový průmysl. Těžiště činnosti představuje vý-roba pražcových a svěrkových šroubů, konstrukčních šroubů, speciálních šroubů pro železniční svršek, matic a výkovků, důlních třmenů a součástí pro speciální použití jako jsou nýty, napínače, kotevní šrouby, izolátorové háky aj.

Šroubárna se orientuje na zahraniční trhy, což je představováno podílem exportu až 80%. Firma je certifikovaná dle ISO 9001, ISO 14001 a ISO TS16949 společností Lloyd´s Register Quality Assurance a patří do nejlepší skupiny dodavatelů pro německé dráhy DB AG (dodavatel Q1). Řada výrobků je homologována dalšími evropskými drahami, jako jsou španělské RENFE, švýcarské SBB, francouzské SNCF nebo britské NETWORK RAIL.

Budoucnost Šroubárny Kyjov

„Šroubárna Kyjov, stejně jak většina průmyslových podniků ve světě, se nyní potýká s celosvětovou ekonomickou krizí a čelí konkurenčním hrozbám z východu. Vyrovnat se úspěšně s touto náročnou situací je jedním z hlavních úkolů, které na svá bedra musí převzít vedení Šroubárny Kyjov a její pracovníci,“ říká výkonný ředitel František Červenka. Druhou prioritou je inovace sortimentu. Jedná se o rozvoj výroby ložiskových kroužků včetně finalizace a rozvoj výroby vysoko-pevnostních šroubů s užitím v dolech, energetice, stavebnictví, strojírenství a automobilovém průmyslu. Třetí naše priorita směřuje do vzdělávání lidí. Je zaměřena především na rozvoj systému řízení, informačního systému SAP, projektového řízení, certifikace dle norem ISO a snižování nákladů prostřednictvím prvků průmyslového inženýrství.

„Šroubárna Kyjov patří ve slováckém regionu k nejstarším a největším průmyslovým podnikům a k největším zdrojům pracovních příležitostí. Dosažené úspěchy chápeme především jako závazek vůči našim předchůdcům a budeme se snažit v jejich díle co nejlépe pokračovat,“ dodává výkonný ředitel František Červenka.