Poslední novinky

(1.7.2011) Ve dnech 9. - 16. 6. 2011 provedla certifikační společnost  Lloyds Register Quality Assurance (LRQA) ve Šroubárně Kyjov, spol. s r. o., kontrolní audity zavedených systémů environmentálního...
(14.3.2011) Šroubárna Kyjov získala finanční podporu z OP LZZ na realizaci projektu EDUCA s názvem: „Zvyšováním profesních znalostí k lepšímu prosazení Šroubárny Kyjov na trhu“
(1.12.2010) Ve společnosti Šroubárna Kyjov byla v srpnu 2010 dokončena rekonstrukce fosfátovny, která je osazena zcela novou fosfátovací linkou pro mezioperační i finální fosfátování dle požadavku zákazníka.
Download
Úvod | Novinky | Ve Šroubárně Kyjov zaveden nový informační...

Ve Šroubárně Kyjov zaveden nový informační systém SAP

(7.1.2009) V rámci projektu začlenění Šroubárny Kyjov do skupiny Třinecké železárny - Moravia Steel (TŽ-MS) byl stanoven úkol implementovat od 1. ledna 2009 informační systém SAP. Právě v těchto dnech probíhají poslední programátorské úpravy systému v rámci společného řešitelského týmu, v němž tým TŽ-MS vede MS Josef Bujnoch, tým Šroubárny Kyjov František Červenka a Janusz Pindur.

Celý projekt byl ojedinělý v tom, že došlo k implementaci všech dosud provozovaných modulů SAP ve skupině najednou a ukončení provozu původního informačního systému BAAN IV.
Nejsložitější oblastí řešení byla výroba – modul PP, která je ve šroubárně specifická velkou variabilitou operací, vznikajících v technologickém procesu výroby jednotlivých druhů spojovacího sortimentu. Nestandardní řešení si vyžádala také nástrojárna pro rozložení zakázek v delším časovém horizontu.

Ve většině ze zavedených modulů: PP – řízení výroby, SD - prodej, MM - materiálové hosp., PM - údržba, HR - lidské zdroje, CO - controlling, FI - finanční účetnictví, AM – dlouhodobý majetek, musely jednotlivé týmy uplatnit zákaznická řešení vlivem specifických výrobních, logistických a ekonomických podmínek v podnicích této velikosti.

Souběžně s projektem SAP byla od 1. ledna zavedena elektronická docházka a časová agenda s využitím identifikačních čipových karet.

Ukázalo se, že základním kamenem úspěchu celého projektu byla dobře provedená vstupní analýza, systém školení na konkrétních datech společnosti a partnerský a v některých případech až kamarádský přístup k řešení komplikovaných problémů. V projektu byl rovněž používán systém vzdálené komunikace prostřednictvím videokonference. Tím došlo k úspoře cestovních výdajů. Dobrá zkušenost s tímto způsobem komunikace bude uplatněna také u jiných projektů.